Prázdninové plány

28. července 2015 v 8:12 | Marceline |  diary
Asi bych se už možná mohla po měsíci ozvat. Přesněji po měsíci a třinácti dnech. No, jsou totiž prázdniny a já měla moc... práce... jo... Heh. Ani hovno. Tohle je přesně to, o čem chci dneska psát.
Každý si prázdniny představuje jako nekonečnou zábavu, výlety, přespávačky u přátel a nezapomenutelný zážitky. Můj největší zážitek z těchto prázdnin je, když jsem před týdnem přečetla za den 200 stran čistého textu knihy. Moji veškerou prázdninovou zábavu představují knihy, tumblr, anime a seriály, psaní, focení a kreslení. Snažím se dělat všechno, na co přes školní rok nemám náladu nebo čas (stejně jsem většinou jenom líná - můj školní den vypadá tak, že přijdu ze školy, učím se a jdu spát.) Vy to vlastně ani nevíte, ale právě se nacházím v Chorvatsku, a to už devátým dnem. V sobotu odjíždíme domů. Je to tu fajn, ale doma je prostě doma. (Kecám, je to tu super, mám super podmínky pro čtení, kreslení, psaní i focení, jen tu je moc pomalý internet, což je taky jeden z hlavních důvodů, proč nejsou články a nejsou ani přednastavené) Když o tom tak přemýšlím, možná bych mohla přidat i fotky, ale do toho se mi nějak moc nechce, radši bych si založila čistě jen fotoblog… No nic, už píšu z cesty. Chtěla jsem psát o plánech na prázdniny. Když řeknete, že jste na prázdniny neměli velké plány, na 98% kecáte.

Já původně chtěla chodit ven s kamarády, ale, řekněme, že mám buďto kamarádu málo, a když už nějaké mám, mají… lepší věci na práci. Chtěla bych si najít kamarády. Někoho, s kým si budu rozumět a nebude to jen faleš sama, což je celkem těžký pro takovýho asociála (Mám sociální fobii, a to seriózně. Vždycky jsem radši zalezlá někde vzadu.) jako jsem já. Já ale nemám lidi ráda, zvlášť ty, které neznám. Nesnáším, když se na mě dívají. Nesnáším, když vnímají moji přítomnost. O tomhle ale už chystám jiný článek. A co mi teda zbývá? Zabavit se sama. Já jsem sama ráda. Největší ráj lidstva pro mě je, když si můžu zalézt někde na pláž k moři, vylézt si na malou skálu a jen číst, psát a kreslit. Mohla bych takhle strávit celý den.
Ještě postrádám ten rychlý internet, a mohla bych tu klidně i zůstat. Navíc - zaplatili jsme si tu jednu takovou moderní vymoženost, která se nazývá klimatizace. Nikdy mi v létě nebylo líp, není nic lepšího než klimatizace ve 40 stupňových vedrech. Až o prázdninách jsem si uvědomila, jak strašně moc mi lidi ze třídy nechybí a jak je nemám ráda. Je mi fajn. Konečně, aspoň na ty dva týdny. No a co, že prázdniny třeba nestrávím podle představ a s kamarády? K čemu mi jsou, když mě ani oni evidentně nepotřebují? Co ale budu dělat, až přijedu domů? Zase propadnu stereotypu. A to já nechci. Aspoň tady, v Chorvatsku můžu mít program, který doma nemám. Doma nemůžu vstát brzy, koupit si čerstvé pečivo v obchodě přes cestu a do oběda si číst na pláži. Strašně bych chtěla začít chodit do kavárny třeba na snídani. Nedávno v našem městě otevřeli CrossCafe. Je to tam skvělý, a mají tam úžasné latté a cheesecake. Až přijedu domů, chci více číst a trávit více času v čítárně. Uvědomila jsem si to až tady, kdy jsem strávila půlku dne na pláži s knihou v ruce. Mám se fajn.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Natali Natali | Web | 29. července 2015 v 19:41 | Reagovat

Wow, jsme asi dvojčata. Mám na vše z tvého článku úplně stejný názor a každý den trávím stejně jako ty, nuda jak hovno. No, někdy bych si možná někam zašla, ale jsem na to až moc líná, stejně jsem nejraději jen doma, piju kávu a sleduju seriály nebo si čtu, čtu ♥. Emm, ty lidi ze třídy ani nekomentuju, na ty jsem si za celý prázdniny ani nevzpomněla a abych byla upřímná...jsem za to ráda.
Musí být skvělý mít ve městě nějakou takovou kavárnu, pak se ozvi, jak sis to tam užila :)

2 J. J. | Web | 29. července 2015 v 20:08 | Reagovat

Mmm, stoprocentně tě chápu. Ta pasáž o hledání kamarádů a potom ta o spolužácích, to jako bych psala já, fakt.

3 J. J. | Web | 29. července 2015 v 20:10 | Reagovat

[2]: Mimochodem jsi mě rozesmála tím tvým popisem sama sebe v menu. :D ...ono to teda asi nemělo být směšný, ale nemohla jsem si pomoct.

4 Marceline Marceline | E-mail | Web | 29. července 2015 v 21:44 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že nejsem jediná, kdo to tak má. Jo, určitě se ozvu!:)

[2]: Yay, nejsem sama:D

[3]: V pořádku, není to myšleno nějak extra vážně, jsem ráda, že tě to pobavilo. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama